Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny týkající se takzvané „genderově potvrzující péče“ (změny pohlaví) o nezletilé, protože je již nepovažuje za podložené důkazy. Rada rovněž uznala, že rostoucí počet dospívajících dívek, které se po pubertě identifikují jako muži, je stále nedostatečně prozkoumán.

Podle navrhovaných aktualizovaných pokynů by se používání blokátorů puberty, hormonů pro různé pohlaví a chirurgických zákroků souvisejících s přechodem omezilo na výzkumné účely a již by se neposkytovalo v klinických zařízeních. Norsko se připojuje k Finsku, Švédsku a Spojenému království a zavádí větší ochranu dětí. Ve Spojených státech dosud osm států zakázalo změny pohlaví u osob mladší 18 let, přičemž jako poslední přijalo takovou legislativu Tennessee.

Je dobře, že stále více profesních organizací uznává experimentální povahu tohoto přístupu u dětí. Existující výzkumy ukazují, že většina dětí s genderovou dysforií po projití pubertou vyroste tak, aby se ve svém těle cítila dobře, a že u těch, které si přejí náhlou transformaci po pubertě, může jít o sociální nákazu. Jenže tyto studie byly odmítnuty, protože nezapadají do preferovaného aktivistického narativu.